10. Obranné zd

K počátkům kamenného opevnění v Lubani, včetně jeho nejvelkolepějšího prvku, Bratrské věži (Brüderturm), musíme nahlédnout do prvních dvou desetiletí čtrnáctého století. Lubaňský obranný systém nevznikl během jednoho roku. Stavba celého systému byla dlouhá a velmi nákladná. Rozsah projektu dobře ilustruje skutečnost, že délka jedné linie hradeb byla asi 1400 m. Lubaň měl dva pásy opevnění. Původně byl postaven pouze jeden pás. Je obtížné přesně určit, kdy byla postavena druhá řada opevnění. Mohlo k tomu dojít buď ve čtrnáctém století, nebo také v první polovině příštího století. Lubaňské městské hradby měli oválný tvar. Oválný tvar obdrželi díky: břehové linii řeky Siekierki, sklonu terénu, druhu a tvaru původního osídlení a dřívějším obranným předpokladům. Starší, vnitřní obranná zeď byla cca 8 metrů vysoká a asi 2,5 m silná. Druhé, mladší opevnění bylo vysoké asi 3,5 m a mělo tloušťku něco málo přes 1 m. Vzdálenost mezi dvěma liniemi stěn (německy Zwinger) byla přibližně 10 - 15 m. Vyšší linii opevnění posilovalo 17 věží. Nižší linie se skládala z 15 otevřených věží stejné výšky jako obranná zeď. Lubaň měl čtyři vchody: bránu Bratrskou, Zgorzeleckou, Nowogrodzieckou a Mikolajskou. Bratrskou a Nowogrodzieckou bránu uzavírali barbakány. V devatenáctém století se středověké hradby a úzké vchody staly překážkou pro územní rozvoj města, co vedlo k jejich demolici. Instituce ochrany památek neumožnili demolici všech opevnění, takže v Lubani se dochovali do dnešních dnů části hradeb, 3 bašty a také Bratrská věž.